Haflingové

Dva a půl roku života haflingerského hřebce

V říjnu 2008 proběhla licentace mladých haflingerských hřebců v Meráně v prostorách dráhy známého dostihového závodiště. Sledovala jsem vyhlášení nejlepších uchovněných hřebců z ročníku 2006. Dekorovanému vítězi i ostatním tedy nebyli ani tři roky, přesto působili dospělým dojmem a rušné prostředí svodu snášeli s důstojným klidem. Při pohledu na tyto nové naděje chovu mě napadla otázka: co všechno musejí tito mladí hřebci za prvního 2,5 roku svého života stihnout, aby se zde mohli s úspěchem ucházet o místo plemeníka? Podívejme se tedy "pod pokličku" chovatelům z jižních Tyrol.

Jihotyrolský svaz, který pořádá národní neboli "celoitalský" körung (licentaci, výběr) hřebců, sdružuje jihotyrolské chovatele a zároveň sám spadá pod ANACRHAI - italský národní svaz chovatelů haflinga.
Ten sám je pak členem FEH - Evropského svazu haflingů, kde je ČR taktéž členem od roku 2007. Všechny svazy sdružené pod hlavičkou FEH se snaží o stále lepší výsledky v chovu haflinga. Jak tedy postupovat, když chceme odchovat potencionálního plemeníka?

Samozřejmě, na začátku musí být klisna a hřebec. Kvalitní chovná klisna zapsaná v plemenné knize a uchovněný plemenný hřebec, který je vybrán tak, aby hříbě co nejvíce zdědilo přednosti svých rodičů. V jižních Tyrolech majitel klisny většinou dá na doporučení svazu a vybere jednoho z dobře hodnocených plemenných hřebců. Použít však může i plemeníka z jiného státu. Na začátku chovné sezóny jsou hojně publikovány seznamy uchovněných hřebců a adresy stanic ve speciálním časopisu Haflinger Info. U většiny z inzerovaných hřebců je napsáno, je-li možnost inseminace nebo jen přirozená plemenitba, a také možnost použít mražené sperma hřebce v ostatních členských zemích. Zabřeznutí klisny je často plánováno tak, aby porod vyšel na konec alpské zimy.

Hříbátko je na světě a v našem případě se narodil hřebeček. Haflingerské klisny většinou nemají problémy s porodem a tak v jižních Tyrolech velmi často rodí bez dozoru člověka, taktéž první napití hříběte se odehrává často bez lidské asistence. Pokud počasí dovolí, jsou hříbě i klisna hned ten den vypuštěni do výběhu, kde pak tráví drtivou většinu času. Od pozdního jara nebo začátku léta jsou klisna a hříbě na pastvinách 24 hodin denně až do odstavu hříběte. Drsnější klima Alp pomáhá svým vlivem zvýšit odolnost našeho hřebečka.
Velmi důležitá povinnost chovatele je, že musí do 10 dnů oznámit svazu ANACRHAI, že se hříbě narodilo. Hřebečci musí mít jméno začínající na stejné písmeno, jako jméno otce - jméno odkazuje na příslušnost k linii A, B, M, N, S, St nebo W (klisničky mají každý rok stanovené počáteční písmeno, aby se poznal ročník, v roce 2008 to bylo "O").
První setkání s inspektory chovu zažije náš hřebeček v květnu (hříbata se tedy hodnotí cca ve dvou měsících, záleží na tom, kdy se narodila). Zápisy hříbat do "registru hříbat" provádějí inspektoři na svodech hříbat, které jsou v jednotlivých regionech. Hříbata se zde předvádějí ještě pod matkou. Hříbě je zapsáno, a pokud nemá žádné zásadní vady, dostane výžeh ve tvaru alpské protěže na levé stehno a mikročip.

Hřebeček je odstaven jako u nás kolem 6 měsíce života. Poté žije dál se svými vrstevníky na pastvinách svého chovatele, nebo pokud nejsou doma další mladí hřebečci, s nimiž by mohl vyrůstat, je dán na zkušenou do stáda jiného chovatele. Také může být prodán novému majiteli, který se zabývá odchovem potencionálních plemeníků, nebo může být prodán i do zahraničí. Všechny tyto kroky však směřují k jednomu cíli, aby mladý hřebeček trávil čas co nejvíce venku na pastvinách ve stádě dalších mladých koní. Ke konci roku se může, ale nemusí zúčastnit šampionátu letošních hříbat. Jiné posouzení ve věku 1-2 let už hřebečka nečeká. Každý chovatel sám pak zváží, jestli je jeho odchovanec opravdu dost dobrý a jestli s ním má počítat do budoucna jako s potencionálním plemeníkem. Tyrolští chovatelé jsou natolik zkušení, že jsou sami schopni rozeznat potenciál mladého hřebečka. Jediná možnost pro inspektory hřebce "předvybrat" je tedy svod hříbat. Tento postup je ukázka italského "demokratického" systému v chovu haflinga. Další setkání s posuzovací komisí čeká hřebečka až po dovršení 2 let, kdy je zvykem na jaře před podzimním körungem pouštět mladé adepty na titul plemenného hřebce od různých chovatelů do jednoho stáda.

Společná odchovna - specifikum odchovu plemenných hřebců haflinga v jižních Tyrolech.
Každý rok na začátku května jsou mladí hřebečci z jižních Tyrol, kteří dovršili 2 roky a prošli výběrovým sítem, přivezeni do odchovny Sandhof, ale i do jiných velkých odchoven dalších regionů. Tam je hřebeček před vypuštěním na pastviny posouzen a změřen komisaři, v případě zásadních nedostatků je doporučeno hřebce dále na körung nepřipravovat. Poté jsou mladí hřebečci vypuštěni na celé léto do hor ve společném stádě, přikrmování a dohled člověka je pouze minimální. Zase je kladen důraz na zvyšování odolnosti těchto mladých koní. Téměř dospělí hřebci se také dál učí fungovat ve stádu a získávají přirozené sociální návyky. Při slavnostním vypouštění stáda se sejde celá chovatelská veřejnost a má zde v podstatě první možnost srovnat mezi sebou hřebce jednoho ročníku, a případně si mezi mladými hřebci vytipovat svého budoucího favorita na podzimním chovatelském svátku, na körungu v Meráně.

Poslední příprava hřebečka před licentací.
Z pastvin jsou hřebečci staženi někdy na přelomu srpna a září, tedy necelé dva měsíce před körungem. Jsou opětovně posouzeni a přeměřeni, a ti, kteří dostali dále "zelenou" jsou intenzivně připravováni na svod. Přichází ke slovu nejen péče o exteriér, ale taky výchova. Často si majitelé hřebečků nechávají hřebce připravit i předvést někým zkušenějším, kdo to dělá profesionálně. Koně jsou simultánně připravováni na různé situace, k nimž na körungu dochází, učí se perfektní předváděcí postoj, chodit na ruce v kroku a v klusu, zvykají si na přítomnost lidí. Také se změní jídelníček koně, trávu nahrazují speciální krmiva. Výsledkem této přípravy je vychovaný krasavec, který se může bez ostudy předvést komisařům a početnému publiku na körungu.
Je však podmínka, že se körungu smí zúčastnit pouze hřebci, kteří již dosáhli věku 30 měsíců, tj. narozeni ve svém ročníku nejpozději do půlky dubna. S nimi se körungu zúčastní také hřebci z minulého ročníku, kteří se narodili později a limit 30 měsíců ve svém ročníku nesplňovali. Podle mého názoru tito hřebci mají nespornou výhodu - jsou vyspělejší než mladíci z posuzovaného ročník u. Ale aby bylo posouzení spravedlivé, je na ně jako na starší pohlíženo a jejich věk je v katalogu körungu výrazně označen.

Průběh samotného körungu v Meránu je jeden velký chovatelský svátek.
Diváci i předvádějící jsou často oblečeni v tyrolských krojích, komisaři v obleku. Körung je dvoudenní. První den jsou přeměřeni a posouzeni tříčlennou komisí všichni přihlášení hřebci. Zajímavostí je dokumentační fotografování odznaku na hlavě koně. Při předvedení na ruce v postoji, kroku a klusu získává hřebec známky za typ a ušlechtilost, celkovou harmonii tělesné stavby, končetiny a mechaniku pohybu. Kůň se pohybuje na ploše ve tvaru rovnostranného trojúhelníku a zvlášť na dlouhém koberci z tvrdé gumy, která pomůže odhalit veškeré nepravidelnosti chodů. Hafling může dosáhnout těchto tříd:

optimální IA
velmi dobrý IB
dobrý IIA
ucházející IIB
dostatečný III

Uchovněni, tj. zapsáni do registru plemeníků jsou pouze jedinci s ohodnocením IA, IB a IIA. Körungem projde úspěšně cca 50% hřebců, přičemž IA třídu nedostane buď žádný, nebo maximálně 1-3 jedinci. V třídě IB je cca jedna třetina všech zapsaných.
Po posouzení na ruce přijde na řadu posouzení ve volnosti. Jednotliví hřebci jsou vypouštěni do malého výběhu a jsou naháněči nuceni předvést co nejlepší pohyb v klusu a cvalu. Komisaři poupraví poslední známky a je veřejně vyhlášeno, jaké hřebec dostal ohodnocení. Pokud se hřebec nedostal do nejvyšší I. třídy, jsou vyhlášeny jeho známky a dosažená třída. Všem uchovněným hřebcům jsou odebrány žíně ze hřívy na vzorek DNA.
Všichni hřebci, kteří se dostali za velkého potlesku do třídy "I", jsou pozváni do nedělního finále a jejich sobotní dosažené výsledky se zatím nezveřejňují. V nedělním finále jsou pak znovu posouzeni na ruce, známky se už nemění, jen je jim přidělena kategorie třídy "I". Nakonec je slavnostně vyhlášeno a dekorováno 6 nejlepších hřebců körungu.

Skončilo finále körungu 2008 a jihotyrolský svaz má 20 nových plemenných hřebců. Noví plemeníci mohou působit kdekoliv v Itálii a samozřejmě je i možné použít jihotyrolského hřebce v jiné zemi včetně ČR. Záleží jen na podmínkách země, kam se sperma vyváží, případně z jaké země za hřebcem přijela klisna.
Konkrétně Česká republika v rámci členství FEH samozřejmě italské hřebce uznává. Zájemce o připuštění klisny italským hřebcem pouze požádá uznané chovatelské sdružení (ASCHK ČR) o zápis hřebce do seznamu plemeníků ČR. Pro zápis musí dodat genotyp nebo hřívu vybraného plemeníka k jeho určení, doklad o výběru, 4 generační původ a nechá hřebce posoudit Radou plemenné knihy haflinga. To je v podstatě formalita, protože RPK pouze přezkoumá originalitu a převezme hodnocení hřebce z körungu. Za to není třeba platit žádný zvláštní poplatek.
Také je možnost nově licentovaného hřebce koupit, tedy pokud je na prodej :-). Hned v den körungu putoval jeden nový plemeník do Chorvatska a další do Lucemburska a z loňské licentace jeden z uchovněných mladých haflingů, hřebec ARTIST-L, přijel do Čech posílit novou kvalitní krví náš chov. I to je jedna z výhod společné práce všech sdružených svazů chovatelů haflinga z celé Evropy.

Věra Marková